Published: 19. 3. 2015   Category: Hamradio station OK2MNM

Začátky amatérské digitální komunikace

Pokud po přečtení nadpisu čekáte výlet do technické historie a popisu toho, jak se postupně k transceiverům dostávali i dálnopisné terminály, mechanické zapisovače a počítače, tak vás zklamu.

Následující naskenované dokumenty se týkají povolovacích podmínek. Pokud už někdo měl povolení vysílat, nemohl si na pásmu dělat co chtěl. Natož, aby vysílal způsobem, který by vrchnost nebyla schopná monitorovat.

A tak v polovině 60. let, kdy se na západě začal rozmáhat provoz amatérů-dálnopisců, zareagoval i Ústřední radioklub a po projednání Ministerstvem Vnitra a vydání výnosu S-66/O4/KSR-64 si mohli operátoři třídy B a vyšší zažádat o zvláštní povolení.

Sken originálních dokumentů a korespondence:

Povolovací podmínky jsou poměrně jasné, ale nechávají i určitou volnost, není v nich zmínka o modulační rychlosti, ale pouze maximální zdvih značek. Omezující je snad nutnost hlásit každých 5 minut volací znak, ať už fónicky nebo telegraficky a samozřejmě archivovat průběh spojení do staničního deníku. Kmitočtové rozsahy jsou přesně dány, ale pro navázání spojení je možné se přeladit i mimo tento rozsah.

A co je zajímavé, je možnost volby typu dálnopisu, kromě standardního přístroje pracující s mezinárodní telegrafní abecedou č. 2 (ITA2), je zde uveden i dálnopis Siemens-Hell. Osobně se přiznám, že o Hell dálnopisech jsem se poprvé dozvěděl až někdy v půlce 90. let, kdy se objevil první software pro PC. To, že zde byla provozována Hellschreiber telegrafní síť, nebo že si amatéři mohli obstarat vyřazené přístroje od Spojů jsem dlouho netušil a v dobových československých časopisech se o Hellu také vůbec nepíše...


                 Povolování radiodálnopisného provozu 
                        pro držitele povolení 
                         ke zřízení a provozu 
           amatérských vysílacích stanic radioelektrických
         _____________________________________________________


                                 § 1

   Povolení k pokusům s provozem amatérského radiodálnopisu se uděluje
držitelům povolení ke zřízení a provozu amatérské vysílací stanice
radioelektrické na základě 51. VII, odst.6 Povolo­vacích podmínek pro
amatérské vysílací stanice radioelektrické.

                                 § 2

   Radiodálnopisný provoz může být povolen držitelům povolení třídy A 
a B a kolektivním stanicím. Stanice, kterým byl tento druh provozu
povolen, smějí pracovat s příkonem vysílače, stanoveným v Slánku VII,
odst. 2 "Povolovacích podmínek". Stanice nesmí obsluhovat RO.

                                 § 3 

   Radiodálnopisný provoz se povoluje na těchto kmitočtových pásmech:

              3 575   --     3 625 kHz F1
              7 025   --     7 050 kHz F1
             14 075   --    14 110 kHz F1
             21 075   --    21 125 kHz F1
             28 100   --    28 150 kHz F1

             145,80   --  145,90 MHz A2, F1, F2
             430,00   --  440,00 MHz A2, F1, F2

a na všech vyšší kmitočtových pásmech, přidělených pro radioamatérský
provoz, drudem provozu A2, F1, F2.

                                 § 4

   V případě, že některá zahraniční stanice (amatérská), pracuje na 
jiném kmitočtu než je uvedeno v § 3, je povoleno zavolat ji za účelem
navázání spojení na tomto kmitočtu, pokud vyhovuje odstavci 5, čl. VII
"Povolovacích podmínek". Po navázání spojení je čsl. stanice povinná
se přeladit na některý z kmitočtů, uvedených v § 3.

                                 § 5

   Maximální povolený zdvih mezi proudovým a bezproudovým impul­sem při
provozu P 1 je 850 Hz.

                                 § 6

   Maximální povolený tónový kmitočet při provozu A2 a E2 je 2 975 Hz.
Rozdíl mezi modulačním tónem pro značku a mezeru nesmí překročit 
850 Hz.    

                                 § 7

K amatérskému radiodálnopisnému provozu se smí používat :

     a) dálnopisné přístroje pracující s mezinárodní telegrafní 
        abecedou č. 2 (pětiprvkovou),
     b) přístroje Siemens - Hell.
     
                                 § 8

   Držitel povolení je povinen při radiodálnopisném provozu zařadit
každých pět minut několikrát svoji volací značku buď A1, A2, A3 neb
F3, vedle uvádění volací značky F1 neb F2.

                                 § 9

   Do staničního deníku se zapisují údaje podle odst. 4, čl.
IV "Povolovacích podmínek", mimo písm. d. Přijatý i odeslaný text je
zaznamenán na papíru neb dálnopisné pásce. Tento materiál se ukládá
jako příloha staničního deníku. Musí na něm být označeno datum
uskutečněného spojení neb volání a značka stanice se kterou bylo
pracováno.
   Průběh a výsledky zkoušek se zaznamenávají v technickém deníku podle
ustanovení "Povolovacích podmínek".

                                 § 10

   Povolení k pokusům s radiodálnopisným provozem bude zapsáno do
povolovací listiny povolovacím orgánem obdobně jako převedení do vyšší
operatérské třídy.

                                 § 11

   Postup a způsob doporučování žádostí o povolení radiodálno­pisného
provozu je obdobný jako u žádostí o převedení do vyššíoh operaterských
tříd.

   Příloha k č.j. S-66/O4/KSR-64, ze dne 26.března 1964.