Nejdřív o tom, kdo to je prepper (heslo Survivalismus na wiki): se aktivně a systematicky připravují na stav nouze či mimořádné události zahrnující možný rozklad dosavadního sociálního a politického pořádku.
Někdy začátkem roku 2014 byla rozpoutána válka na Ukrajině, začala se rozbíhat migrační krize, virus Ebola zamořil Afriku a západní politici se začali tvářit jako, že si máme začít zvykat na teroristické útoky... Pohodlně rozkydnut na židli před počítačem v obýváku pražského bytu jsem se zamyslel, jak bych si asi počal pokud by se tyto situace dostaly až k nám do zaprděného Čecháčkova. Fantazie běžela na plné obrátky, ale kromě nejrůznějších katastrofických scénářů, jsem toho moc realistického nevydumal (a to [post]-apokalyptické filmy patří k mým oblíbeným).
Rozhlédnul jsem se tedy po Netu. A tady už se toho dá o prepperství najít požehnaně: nejrůznější konspirační pošuci, alarmisti, extrémní survivalisté, proroci katastrof a ekonomických krizí, recenzenti KPZtek, stavitelé atomových bunkrů, sběratelé střelných i palných zbraní, hromadiči trvanlivých potravin, atd. Ale kromě toho, že jsem provozovatelem radioamatérské stanice jsem zjistil, že s těmito lidmi mám pramálo společného. Ovšem zjistil jsem alespoň význam zkratek SHTF, TEOTWAWKI, BOB a podobně.
Preppeři mají dvě základní strategie, bug out a bug in. V prvním případě se sbalíte a vypadnete někam do přírody, chatky na samotě u lesa, nebo jiného nouzového příbytku a žijete životem lovce a sběrače. V druhém případě se zabarikádujete doma, živíte se nastřádanými trvanlivými potravinami, topíte si dřevem, občas zapnete generátor a poslechnete si dění na rádiových vlnách a odrážíte útoky ozbrojených tlup nepřipravených, ale o to drzejších spoluobčanů. První strategii jsem zavrhl (i když ne zcela), pod stanem jsem byl naposledy odhadem před 15 lety a moje outdoorové vybavení stačí tak maximálně pro odpoledne strávené na procházce v parku.
Bug in strategie se mi zamlouvala víc, ale jak by asi vypadal pronajatý 2+1 na Smíchově, napěchovaný palivovým dřívím a zásobami potravin?
Nakonec jsem vzpomněl na knihu Neila Strausse Emergency: This Book Will Save Your Life. Tu jsem zběžně pročetl někdy okolo roku 2010, ale v té době, jsem jí nepřikládal příliš pozornosti. Neil v knize zmiňuje, že nejlepší způsob jak uniknout z USA je být občanem jiného státu (Neil doporučuje, aby to byl nějaký daňový ráj, dle mého názoru protože USA aplikuje dvojí zdanění a daní příjmy občanů i v zahraničí). Takže při přemítání o tom, co dělat až se k nám Slovenskem bude blížit ruská či jiná armáda, jsem si řekl, že druhý passport by nebyl k zahození. Zatímco Neil si zvolil karibský ostrov Sv. Kryštof a pas si víceméně koupil (tj. získal občanství na základě lokálních investic), já jsem zvolil časové náročnější a složitější (ale taky levnější cestu) a zažádal si o trvalý pobyt v Kanadě přes oficiální imigrační program a přihlásil se do loterie USA o zelenou kartu (prepperství ovšem nebyl ten hlavní důvod, ale o tom zase někdy příště). Zatímco loterie je především o náhodě, získat Kanadské PR je hlavně o tom splňovat kritéria a vyplnit formuláře. Vyšla Kanada a tento rok splňujeme i kriteria k získání občanství, takže další sada formulářů už nyní čeká na zpracování kanadského Úřadu pro imigraci a občanství.
Pokud se něco posere v Evropě, jsem za velkou louží a případně mohu pomoct i příbuzným (až boudou čekat v uprchlických táborech na víza) a na druhou stranu, pokud by se něco posralo v Kanadě, pak návrat do ČR to jistí. Tedy za předpokladu, že zbude možnost nějak cestovat mezi oběma kontinenty.
Hans Rosling v knize Faktomluva (2018) uvádí několik rizik:
Tenhle článek jsem měl rozepsaný ke konci ledna 2020, ale vrátil jsem se k němu až dnes. V jednom z minulých článků jsem psal o tom, že jsem dal na poměrně těžkou informační dietu, takže jsem důsledně nesledoval veškeré zpravodajství s tím, že opravdu důležité věci se dozvím od blízkých lidí a jediné dvě věci, která mě donutily si zpravodajství otevřít byly zprávy o jakémsi čínském viru, který je o něco horší než chřipka a možné nestabilitě na akciových trzích.
Moje hlavní důvody pro přípravu byly: nešvary počasí. Minulý rok jsem zažil svůj první hurikán a předtím blizard. Nové Skotsko má poměrně nestabilní elektrickou síť, hlavně proto, že poloostrov je prakticky skála, takže se nevyplatí tahat dráty pod zemí a to způsobuje, že proud vypadává až nezvykle často. Zatímco při blizardu nám proud nevypadl, při hurikánu to bylo na přibližně 20 hodin. V tomhle ohledu mít doma zásobu trvanlivých potravin a paliva na 14 dní je poměrně chytré.
Takže někdy před zimou jsem vyhradil police ve sklepě a shromáždil konzervy tuňáků, sardinek, lančmítu, cornbeefu, různých masových polévek a omáček, dále konzervovaná a zavařovaná zelenina, pytle s rýží a fazolemi, kokosový olej, burákové máslo a pár dalších menších blbostí. Naplnil jsem jednu větší krabici základních hygienických potřeb a léků, nechybí ani desinfekce rukou. Jednu otevřenou kůlničku jsem zaplnil palivovým dřívím. To všechno za poměrně nelibého přihlížení manželky, která pro moje nové hobby projevovala minimum pochopení.
To vše se obrátilo na konci února, kdy situace v některých zemích mimo Čínu začala být velice vážná. A tak jsem prostě šel a během několika dní jsem množství zásob zdvojnásobil a přidal k tomu toaletní papír. V té době pomalu začalo vykupování masek N95, ale regály s toaleťákem pořád zely plnotou. Manželka už celkem panikařila, takže hlavně na její popud jsme objednali masky online, kromě N95 také masky BioGaiter Personal N95 Air Filter. Objednal jsem navíc speciální filtry do ventilace, které splňují nemocniční normy.
Jediné co se mi nepodařilo je konzervace vajec, nikdo tu totiž nezná české Vajo, a ani ve stavebních potřebách není hydroxid vápenatý jednoduše k sehnání. Manželka nakonec prozřela a nyní jí dokonce mrzí, že mi rozmluvila pořízení lovecké zbraně, kterému v Kanadě předchází víkendový kurz pro získání povolení.
Týden před tím, než se v NS objevil první případ COVID-19, 15. března, už jsme měli hezky nakoupeno, takže během hlavní vlny výkupů toaleťáků už jsme celkem nikam nemuseli a pracovali z domova. Raději nepíšu „v klidu domova“, protože mít jedno nezbedné dítko dožadující se vřískáním tabletu, to na klidu moc nepřidá.
Nyní už je situace i zde velice vážná a každý den přibývají nové případy, všechny z nich v souvislosti s cestováním a další spojené s těmito minulými případy. Školy i školky jsou uzavřené na 2 týdny, což způsobuje problémy tím, že podle zákona tu děti do 12 let nesmí zůstat sami doma, takže je třeba zajistit si hlídání. Předevčírem uzavřeli hranice mezi Kanadou a USA pro normální lidi, ale oboustranné dodávky zboží by měli pokračovat. Pokud by epidemie v Atlantických provinciích (NS, NB, PEI) propukla na plno, byl by to průser obřích rozměrů, protože kapacita nemocnic je tu nedostatečná a i v normálních časech jsou čekací doby na zákroky i vyšetření jsou tu asi 3krát delší oproti ČR.
Moje největší slabina je nyní elektrický proud. Mám tu pár transceiverů na baterie (Baofeng BF-F8), na které se dá přijímat i VKV FM rozhlas a lokální námořní kanály a kanály se zprávami o počasí (ovšem během blížícího se hurikánu na frekvenci 162,550 MHz pouze opakovali zprávu: „We are currently experiencing technical difficulties with our broadcast...“). Pro delší výpadky by se hodil generátor, osobně pokukuji po generátoru s možností přepínání benzín/propan butan, protože běžný benzín s příměsí ethanolu se nedá skladovat moc dlouho. Hodil by se i solární panel pro napájení zařízení na 12 V/5 V, případně pro dobití baterií. Z komunikačních zařízení si chystám pořídit přijímač Tecsun PL-880. Jinak krátkovlnnou vysílačku mám poměrně dobře vybavenou a bez problémů přijímám WEFAX, radiodálnopis a NAVTEX, mám tu i modem pro Pactor I, ale zatím jsem nezkoušel poslat/přijmout email přes krátkovlnné BBSky, které jsou určené hlavně pro jachtaře. Pro případ, že by venkovní drátová anténa nepřežila vítr a námrazu jsem koupil mobilní anténu Buddipole.
Takže, co z toho seznamu výše očekávat dál? Pokud bude pokračovat stejný trend 20. let minulého století je na řadě pořádný finanční kolaps.