Několik poznámek, jak používám World Wide Web v roce 2020. Přístup na Internet mám přibližně od roku 1995 (tehdy 64 kbit/s pevná linka v síti středních škol Hiedu) až po 650 Mbit/s optickou linku, kterou mám doma teď (jako ostatně spousta další domácností v Halifaxu, v Novém Skotsku za nějakých 100 CAD měsíčně). Už si nevzpomínám zda jsem v těch začátcích přemítal, jak bude Internet vypadat v roce 2020. Kupodivu neležím s virtuální helmou na gauči nebo u hlasem ovládané holografické projekce přes VRML, ale normálně pořád sedím na židli u PC a datluji text v terminálu.
Vedle textového terminálu je prohlížeč nejpoužívanější aplikace na mých počítačích. Používám pár let Chrome, protože se ukázal rychlejší než Firefox, ale na druhou stranu, veškeré upgrady HW od té doby většinou iniciovala právě pomalost a paměťová nenažranost browseru. Nyní mám 16 GB a můj další počítač bude mít minimálně 32 a nebo ještě lépe 64 GB. Schválně si někdy zkuste zjistit kolik paměti/CPU zabírají v Chrome jednotlivé taby (Shift+Esc vyvolá task manažer). Tento týden jsem zjistil, že Gmail si klidně sežere 5 GB…
Na pomalejších počítačích (Raspberry Pi a starší dektop „na bastlení“) běží Midori. Jako obskurní ukázku pro pobavení návštěv mám i DOSovský počítač s Arachne. Kromě toho používám elinks v textové konzoli a pro stahování a nejrůznější testy i wget a curl.
Než se stal populárním AdBlock, blokoval jsem ručně přes /etc/hosts. Když jsem si ho poprvé nainstaloval, bavil jsem se o tom s kamarádem www vývojářem, který se jen smál a vykládal mi o tom, že i management firmy (tehdy Seznam a později Mafra) se také směje, protože většina uživatelů internetu je na takové úrovni, že si nějaký plugin není schopno nainstalovat.
Ovšem doba pokročila, reklama byla čím dál tím otravnější a vlezlejší a i uživatelé pokročili, takže management už se nikde nesměje a spousta webů blokuje uživatele blokovačů reklamy. Pro tyto účely mám plugin Quick JavaScript Switcher a Remove Element. Bohužel vypnutí JS často stránku úplně rozhasí, potom Remove Element je jediná cesta jak odebrat otravná okna (overlays) překrývající obsah stránky.
Posledním veledůležitým pluginem je Poper Blocker blokující veškeré pop-up okna, protože i s vypnutými pop-up okny v nastavení prohlížeče, existují různé agresivní metody jak donutit browser vyskákávat reklamní zvratky.
I nadále se vyplatí blokovat přes /etc/hosts, pro tyto účely existují databáze otravujících serverů. Tento způsob je i doporučený způsob pro rootnuté androidí telefony, a díky YouTube Vanced, pak můžete poslouchat hudbu a browsovat zároveň a to bez reklam.
Možná je trošku pokrytecké psát o blokování reklam a zároveň mít reklamu od Googlu zobrazenou na tomto serveru (tedy pokud neblokujete), ale tento experiment mi přináší jen nějaké ušmudlané drobné cirka jednou za rok a půl, takže vypnutí reklamy mě bolet rozhodně nebude.
Další veledůležitou nutností je měnit IP adresu kdykoliv se mi zlíbí. Nepoužívám VPNky, používám tunelovaní přes SOCKS proxy pomocí SSH, za tímto účelem jsem vyvinul skript. Takže všechny servery na kterých mám SSH konto pak můžu použít jako SOCKS proxy a plugin Switch Sharp zajišťuje snadné přepínání mezi jednotlivými proxynami. Takže nějaké „The uploader has not made this video available in your country.“ nebo „Your ip is not allowed to visit this website“ mi může políbit víte-co. Ukazuje se, že se vyplatí měnit IP (a tím i polohu) při nákupech na web shopech nebo u letenek.
Ne všechny reklamy se daří odstraňovat a tak je zajímavé sledovat, jak se při změně IP adresy mění i reklamní kampaně zaměřené pro danou geolokaci.
Záhodno je blokování šmírovacích šlužeb, ale i tak je složité se šmírování vyhnout úplně. Např. se jen stačí otřít náhodou o nějaké téma a YouTube už pěkně tlačí všechna podobná videa do vašich doporučených. Případně pokud se chystáte koupit nějaké zařízení a zjišťujete si vše potřebné, najednou i reklamy se začnou ohýbat tak, aby se vetřely do vašeho zájmu. Na druhou stranu ani strojové učení ještě není tak chytré, takže potom, co si konečně tu stojanovou vrtačku objednáte z Amazonu, tak další dva týdny vidíte reklamy na jiné stojanové vrtačky a přitom by i nedoučená neuronová síť mohla usoudit, že si jako domácí uživatel nehodlám koupit ještě jednu a mohla by mi podstrkávat reklamy na vrtáky, frézy či další příslušenství.
Brouzdat přes vámi vybranou proxy/IP adresu je nutností v některých zemích, sám mám zkušenost s UAE (blokování skoro všeho), UK (blokování share serverů), Německo (vím jen o uložto, takže v Německu uvidíte toto). Instituce, které mají ve svých prostorách wifi pro návštěvy také nemají v lásce některé stránky a tak to řeší opět cenzurou.
S blokováním souvisí i cookies, takže pluginem EditThisCookie se občas koukám, co si kdo ke mě ukládá a browser posílá zpět. Většinou z toho člověk vykouká jen nic neříkající hexadecimální kódy, které vás ovšem spolehlivě identifikují v databázích šmíráků. Ovšem cookies se hodí i pro různé finty, např. pokud si chcete stahovat nějaká data, která už jsou stejně stažená ve vašem prohlížeči, ale nějaký javascriptový interface, vám zabraňuje s nimi nakládat i jinak než jen zobrazovat. Pomocí Developer tools, tak často koukám do zdrojáků a pak si pěkně curlem posbírám co potřebuji.
Pokud jako já čínsky nehovoříte potom Google Translator je jasná volba. Pomocí pluginu GTranslate pak mám možnost i libovolný označený text přeložit, Chrome umí přeložit i celou stránku. Spousta zajímavých webových služeb se totiž nachází na území bývalé SSSR nebo současné ČLR, bez lokalizace do méně obskurních jazyků, tudíž translátor je jasná volba.
Pokud plodíte texty v angličtině rozhodně doporučuji Grammarly, které opravuje nejen překlepy, ale i gramatiku. Takže díky tomu, mám celkem slušný anglicky psaný projev a moji kanadští kolegové nebo čtenáři blogu jsou schopni porozumět mým výplodům (hodilo by se i něco pro češtinu, zvlášť automatická kontrola shody přísudku s podmětem by mi hodně pomohla). Nevýhodou Grammarly je nedostupnost veřejného API, takže text po napsání musím zkopírovat do jejich web aplikace a opravit ručně. O integraci Gramnarly do ViMu si mohu nechat jenom zdát.
Jako primární vyhledávač mám pořád Google, předtím jsem byl příznivcem, dnes již neexistujícího, northenlight.com, ještě předtím AltaVista, Yahoo a Astalavista.box.sk :). Bohužel tlaky na google jej nutí omezovat výsledky vyhledávání a taky šmírování přiohýbá výsledky podle toho jak uzná za vhodné. Z toho důvodů občas zkusím i DuckDuckGo, Bing nebo Yandex. Docela pěkným rozcestníkem je Weboasis. Ovšem pořád mi vychází výsledky vyhledávání Googlu jako nejpoužitelnější. A i přes tu cenzuru, třeba na otevřené adresáře funguje Google velice pěkně.
Poslední dobou trávím i hodně času vyhledáváním přes web.archive.org. Občas se stane, že potřebuji informace, které už nejsou dostupné (momentálně si buduji archiv DOSového software a dobových článků o provozu SSTV), ale Internet Archive archivuje i bambilióny tiskovin. Dokonce obsahuje i knihovnu a spoustu knížek si můžete na 14 dní elektronicky vypůjčit, příjemné je, že je zde dostupná spousta dnes už nedostupných knih (nedostupných i přes libgen nebo b-ok). Nepříjemné je, že některé tituly jsou už půjčené a vy musíte čekat na jejich vrácení, momentálně jsem na prvním místě ve frontě na dva radioamatérské tituly a začínám být mírně netrpělivý.
Poté co Google zařízl GPlus jsem sociálních sítí prost. Najdete mě pouze na reddit.com. Tudíž o sociálních sítích toho zde moc nenapíšu. Ani netuším, zda se do nějaké (nemainstreamové) sítě mám zaregistrovat. Tento týden proběhla zpráva jednoho zoufalce, toho času uchazeče o zaměstnání, který došel až do stádia, kdy si firma nechala provést „background check“, při kterém se většinou ověří údaje v životopise, případně nějaké certifikáty či legální náležitosti. V tomto případě byl výstupem 300 stránkový dokument který obsahoval detailní seznam tweetů, které dotyčný lajkoval a byly vyhodnoceny jako závadné (kvůli sprostým slovům nebo alkoholu). Závadná byla i taková vyjádření jako je třeba „Fuck Racism!“, na druhou stranu otřepaný vtípek o tom, jak někdo najde dvoutisícovku v obchoďáku, a u vchodu se potká s brečící slečnou, která ztratila dva tisíce a tak jí dá velkoryse dvě stovky, byl vyhodnocen pozitivně (pomoc bližnímu).
Vítejte v dystopii 21. století…