Published: 24. 2. 2008   Category: 8 bits computers

NEKVALITNÍ VÝROBEK V NEKVALITNÍM OBALU

Elektronika 92/2

Koupit si stavebnici mikropočítače za částku, která převyšuje průměrný měsíční výdělek v ČSFR, je trochu krutá legrace. Chceme tržní hospodářství, ale takto si ho nepředstavujeme ani my, ani náš čtenář, jehož dopis uveřejňujeme v plném znění.


Fig.: Počítač Maťo

Vážená redakce,

chtěl bych se s Vámi a se čtenáři podělit o zkušenosti se stavebnicí mikropočítače MAŤO, jejímž výrobcem je Štátny majetok Závadka, i. p. Závadka nad Hronom. Stavebnice je dodávána v pozoruhodné kartónové krabici za Kčs 3 990,- a ještě s pozoruhodnějším návodem k použití. Domnívám se, že k zařízeni za čtyři tisíce Kčs by měl být poněkud kvalitnější návod než „rozmočený" dvojlist z lihového rozmnožovače. Stavebnice se skládá ze spodního krytu mikropočítače, do kterého se umístí čtyři gumové nožky, namontuje kompletní deska CPU a po odpilování přečnívajících šroubů chladiče stabilizátoru napětí také kompletní deska napájecího zdroje. Do horního krytu je třeba zkompletovat celou desku klávesnice. Klávesnici fungující na bázi vodivého elastometru (stejná jako u PMD) se daří podle dodaného návodu zkompletovat z množství pružinek, hmatníků a jiných plastikových drobností s jistými obtížemi. Na desku klávesnice je třeba též zapojit elektroakustický měnič, připájet LED (indikuje zapnutí počítače) a připájet konektor FRB, kterým je klávesnice propojena s deskou CPU. Všechny tyto operace trvají cca 3-4 hodiny. Před zakrytováním počítače je třeba propojit desku CPU s deskou zdroje čtyřmi dodanými drátovými propojkami. Závěrečná montáž je též spojena s menšími obtížemi, neboť je třeba se strefovat konektorem FRB v klávesnici umístěné v horním krytu do protikusu konektoru na desce CPU v krytu dolním. Počítač jsem zapojil podle pokynů v přiložené příručce „MAŤO – POPIS A NÁVOD NA OBSLUHU". Po zapnutí počítač se krátkou „melodií" přihlásí v levém dolním rohu obrazovky zprávou OS READY. V příručce je též uvedeno, že počítač je kompatibilní s počítačem PMD 85-2 jak na úrovni MONITORU, tak BASICu. Programy zaznamenané na MG pásek protokolem PMD 85 nelze nahrát do mikropočítače Maťo a naopak.

Asi po hodině „seznamováni se“ s počítačem jsem objevil některé rozpory s tvrzeními v příručce a všeobecně velmi podivné chování počítače. Například adresy podprogramů MONITORu Maťo v příručce jsou chybné, příkaz pro čtení dat z magnetofonu lze klávesou STOP zrušit pouze tehdy, jsou-li do počítače data přiváděna, bez načtení BASICu nelze spustit program ve strojovém kódu (po spuštění se systém hroutí), jsou chybně definované tvary malých písmen, klávesnice je málo citlivá na stisk, některá tlačítka nereagují vůbec. Zaslal jsem proto počítač na adresu výrobce. Asi po měsíci přišel zpět s vyměněnou klávesnicí a bohužel i pamětí EPROM, takže se nechovat jako počítač, ale jako stupidní herní automat, který asi po třetím zapnutí přestal fungovat. Zaslal jsem opět počítač zpět výrobci s popisem závad. Počítač mi byl vrácen se stejnými závadami, jaké jsem uvedl (jen klávesnice funguje lépe), s omluvou a přislíbením, že můj dopis bude zodpovězen „hlavným technológom mikropočítača“ panem Drdou. Bohužel asi po hodině provozu se systém zhroutil. Opět jsem počítač odeslal výrobci s popisem závad a požádal o opravu počítače a jeho přezkoušení. Zpět přišel počítač se zdůvodněním, že byla vadná usměrňovači dioda a že počítač byl osm hodin ve zkušebním provozu. Přesto jsem zjistil výskyt stále stejných závad. Od té doby však počítač používám, ověřil jsem si tvrzení v příručce, že počítač by se neměl přehřívat a v důsledku toho hroutit systém. Mám ho zapnutý nepřetržitě téměř dva měsíce bez jeho nejmenších „projevů nelibosti“. Během práce jsem zjistil adresy podprogramů Maťo lišících se od adres podprogramů PMD. Dále jsem zjistil, jak odstranit nemožnost spuštění programů ve strojovém kódu bez načteni BASICu. Závada je způsobena chybou v plošném spoji CPU – vývod INT mikroprocesoru je „ve vzduchu“. Závadu jsem odstranil propojením vývodu INT podle přiloženého schématu na systémový konektor mikropočítače, a tím i na odpor 270 ohmů proti zemi. Po této operaci již mikroprocesor při povoleném přerušení nahodile neodskakuje na strojovou adresu 0038H, kam se načtením BASICu uloží instrukce RET.

V arogantní odpovědi technologa pana Urdy jsem se dočetl (cituji): „Predmetný mikropčítač som nevidel, takže neviem posúdiť stav... Problémy, ktoré uvádzate v liste, nasvedčujú, že tzv. závady vyplývajú z Vašej neskúsenosti v stavbe elektronických prístrojov a neznalosti obsluhy... Je úplný nezmysel tvrdiť, že príkaz funguje len po načítaní BASICu a návratu do OS, pretože ide o interný príkaz OS... Neviem posúdiť, ako vyzerajú špatné nedefinované tvary malých písmen — vo Vašom prípade Ide zrejme o raritu. Výrobca vo vlastnej réžii opravuje stavebnice aj tým, ktorí ju pri stavbe doslova sfušovali — mezi nich bohužial patríte aj VY. Je mi to lúto ... Dúfam, že uvedené Vám pomôže v ďalšom“. Zaslal mi také novou príručku POPIS A NÁVOD NA. OBSLUHU, která je bez chyb a s výpisem konverzního programu pro nahrávání programů z PMD 85 do mikropočítače Maťo. Jeho odvážná tvrzení, že jeho celoživotní výplod žádné závady nemá a mít nemůže, mé dost zarazila. Výskyt uvedených závad jsem si ověřil i u dalších majitelů mikropočítače Maťo.

Jestliže se tedy někdo též nechal zlákat údaji na obalu krabice mikropočítače a ještě nezaslal mikropočítač do Závadky po třetí, snad mu uvedené pomůže v práci s mikropočítačem. Bude-li mít někdo zájem o podrobnější informace týkající se OS Maťo či výměnu programů, nechť napíše na adresu: Pavel Růžička, Mojmírovo nám. 14, 612 00 Brno.

S pozdravem
Pavel Růžička