Dobrý den, přiznám se nejsem normální, jsem Linuxák a Windows jsem použil naposledy někdy před rokem. Myslíte si, že jsem buď šílený programátor, hacker nebo ještě něco horšího? Bohužel vás zklamu, jsem pouhým uživatelem. A aby těch šokujících zpráv bylo víc, prozradím vám, že nejsem ani šílenec, který se pachtí v textové konzoly, ale pracuji v Linuxu hlavně v grafickém prostředí. Opět by se mohl vynořit nějaký rejpal, co sice uzná, že Linux je silný v oblasti serverů, ale bude vám tvrdit, že jako desktop nestojí za nic.

Mě můj desktop ničím neomezuje a dokonce mi připadá lepši jak Windows. Ale dost řečí, na následujících obrázcích jsem vyfotil pár obrazovek svého domácího desktopu, přesvědčte se sami, že Linux má na desktopu šanci!



Multimédia - Hudba

(1280×1024, 252k)

Poslouchání hudby na počítači je dnes už samozřejmostí a hudba plus počítač rovná se MP3. Populární přehrávač je XMMS, X MultiMedia System, mladší dvojče WinAmpu. Kromě stejného vzhledu umožňuje úplně to samé - je skinovatelný, podporuje spoustu plug-inů ať už pro různé grafické efekty či zvukové filtry a kromě MP3 přehrává i moduly, midi nebo nový formát OGG Vorbis.

Funkci GMIXu asi netřeba popisovat, prostě jeden z řady klasických mixážní pultů.

Prográmek zkušeně provádějící FFT a vykreslující data v podobě ,,3D krajiny`` není plug-in do XMMS. Je to eXtace a zobrazuje veškeré dění na výstupu zvukové karty.



Multimédia - Video

(1280×1024, 159k)

S Linuxovými video přehrávači se roztrhl pytel. Nekorunovaným králem je zřejmě Mplayer - Linux Media Player. Přehraje neuvěřitelné množství video i audio formátů, z části díky tomu, že podporuje kodeky windowsovkých DLL - MPEG, AVI, WMV, DivX :-), DVD a spoustu dalších... Titulky jsou úplnou samozřejmostí, Mplayer umí 9 formátů pro titulky. A jako snad všechno na linuxovém desktopu je GUI verze plně skinovatelná.

Další z populárních přehrávačů je XINE nyní ve verzi 0.97, neumí toho tolik co Mplayer, ale DivX nebo DVDéčkové VOBy přehrává bez jakýchkoli problémů.

Nejmenší z obrazovek patří RealPlayeru verze 8, program České Televize běžící po síti ve formátu Real Video jste určitě poznali.



Desktop - Hry

(1280×1024, 184k)

Zapomeňte na to, že Linux není herní platforma, ano výrobci ho tolik nepodporují jako Microsoftí Windows, ale to určitě není proto, že by to bylo nějaké ořezávátko. Dnes už bohužel neexistující firma Loki už uvedla pěknou řádku titulů.

Zajímají vás moje oblíbené linuxové gamesky? Některé z nich jsem nacpal do této obrazovky.

Brutální 3D řežbu v OpenGL hávu Quake3 Arena firmy id (jedné z těch co Linux podporují) netřeba představovat.

Další hry jsou pro změnu z dílen vývojářů svobodného software. Chromium je ďábelská vesmírná střílečka, funguje také v OpenGL. Od her podobného žánru se snad liší jen v tom, že pokud některý z protivníků unikne proudu sršícímu z vašich plazmových kanónů ztrácíte život!

Na zakryté obrazovce vlevo dole pamětník jistě poznává Supaplex, jehož pozdější složité úrovně jsou ještě teď mojí noční můrou. Levely Supaplexu jsou součástí gigantického komplexu Rocks'n'Diamonds, který obsahuje i legendární řadu Boulder Dash nebo Sokoban.

V zapadlém okně vpravo nahoře je simutrans, GPL klon známého Transport Tycoonu.

A to se mi na můj desktop nevešly další GPL pecky, jako Pingus, TuxRacer nebo Abuse, OpenGL Doom a další...



Desktop - Grafika

(1280×1024, 203k)

Synonymem pro grafiku na otevřených systémem se stal bezesporu GIMP. Když jsem, do té doby zvyklý pouze na Adobe Photoshop, poprvé použil GIMP nepřipadal mi nic moc. Postupem času jsem si jej, ale zamiloval. A právě GIMP byl důvodem mé investice do grafického tabletu Wacom Graphire, rozchodit USB tablet v Linuxu a hlavně X11 nebyl sice žádný med, ale díky podrobnému HOWTO to zase nebylo tak těžké.

Lehce kýčovité obrázky, které jsem propagačně v GIMPu otevřel jsou z mé vlastní produkce.

Pokud posuzujete GIMP z pohledu tiskaře, kterému je CMYK a nastavování gamutu denním chlebem nebude GIMP asi pro vás to pravé ořechové. Ale pokud si rádi kreslíte, připravujete fotky nebo grafiku pro web, GIMP vám určitě nabídne veškeré potřebné nástroje -- air brush, Beziérovy křivky, podporu vrstev a jejich interakcí, spoustu filtrů a různých deformací, prostě vše co si grafik může přát.



Desktop - Vektorová grafika

(1280×1024, 240k)

Na Linuxu nechybí ani vektorové editory, třeba Corel Draw, ale na téhle obrazovce jsou jen dva GPL editory. Ten nalevo je Sodipodi, zajímavé kreslítko, raná verze zatím podporuje jen formát SVG. Předpokládám, že o SVG v budoucnu ještě uslyšíme, tento otevřený formát, který k popisu objektů používá XML vyvíjí W3 Consorcium.

Druhé vektorové kreslítko je KIllustrator, po zásahu právníků z Adobe nuceně přejmenované na Kontour. Kontour sice není žádný DTP přeborník, ale pár obrázků už sem v něm nakreslil a s výsledky jsem docela spokojený. Kontour je součástí balíku aplikací KOffice.



Desktop - Kancelář

(1280×1024, 251k)

V téhle části vás asi trošku zklamu. Nejsem totiž ten pravý, kdo by mohl srovnávat Microsoft Office s AbiWordem, KOfficem nebo Star či Open Office. WYSIWYG editory totiž téměř vůbec nepoužívám. Ještě jako uživatel Windows jsem začal používat TeX, tedy jeho zjednodušenou makronadstavbu LaTeX.

LaTeX, vlastně jeho o něco vylepšenou variantu pdfLaTeX, používám k psaní textu doma i v práci. Vstupní LaTeXové texty nebo HTML zdrojáky připravuji v editoru Vi Improved. Výstupem pdfLaTeXu, jak název napovídá, je .PDF (Portable Document Format), řekl bych po HTML nejrozšířenější formát pro předávání dokumentů na internetu, pro jeho prohlížení používám Xpdf, případně GhostView nebo linuxový Adobe AcroReader. Hlavní je, že se nemusím bát, že by mnou vytvořené dokumenty někdo nemohl otevřít (prohlížeče existují na všechny nejrůznější systémy) nebo že by se dokument nezobrazil správně.

A pokud mi stejně přijde nějaký soubor napsaný v M$-Wordu pro jeho zobrazení používám multiplatformní AbiWord 0.95 nebo utilitku antiword, která bez sebemenších obtíži převede formát Wordu na obyčejný ASCII text. Pokud nastane opačný problém, exportnu za pomocí programu HeVeA z LaTeXu do HTML, které se už dá ve Wordu editovat.

Jako tabulkový procesor používám Gnumeric, no používám se asi nedá moc říct, protože v něm maximálně tak otevírám excelovské ceníky z PC velkoskladů s čímž nemá Gnumeric sebemenší potíž.



Desktop - Web

(1280×1024, 247k)

Tím čím je windowsovému web-surfaři Internet Explorer tím je pro uživatele Linuxu, *BSD, OS/2, BeOS nebo komerčních UN*Xů prohlížeč Mozilla. Obě skupiny se dokáží, obrazně řečeno, do krve servat při obhajobě kvalit právě svého oblíbeného prohlížeče. Ale nač píchat do vosího hnízda, Mozilla je mnohem lepší ;)

Mozilla podporuje množství plug-inů, takže žádný její uživatel není ochuzen o rozšířené webové technologie jako třeba Macromedia Flash, nebo XML a XSLT.

Mozilla ovšem není jediným linuxovým browserem, oblíbený je Konqueror nebo Galeon či komerční Opera.

Docela populární jsou i textové prohlížeče - lynx nebo hodně vylepšený (e)links. Links umí zobrazit rámy a tabulky a vyplatí se jím prohlížet stránky kde potřebujete vyfiltrovat tuny reklamy :)





bruxy_at_regnet_dot_cz