Známý nástupce počítače ZX Spectrum se před nedávném dostal díky firmě Oasa 602, která Jej v Československu distribuuje, do rukou Jednomu z našich spolupracovníků. Výsledkem Je krátký pohled na zřejmě poslední 8bitový počítač uváděný na trh.
Přiznám se raději rovnou: jsem zarytý Spectrista. Programuji pro zábavu a té
si se Spectrum užiji víc než třeba s Amigou. Proto sleduji vývoj počítačů,
které jsou
Na první pohled vypadá SAM skutečné neobvykle (viz připojené obrázky). Však také jméno Coupé vzniklo údajné z toho, že při pohledu z boku počítač připomíná – s notnou dávkou fantazie – automobil. V přední části Sama jsou dva otvory pro diskové mechaniky, které si může uživatel zakoupit dodatečně a sám instalovat, v zadní části potom tlačítko RESET, tlačítko NMI (velmi užitečné!), zdířka s mini jack pro připojení magnetofonu, konektory pro myš a světelné pero, standardní (Atari) konektor pro připojení joysticku (druhý lze přidat pomocí jednoduché rozdvojky), konektory MIDI IN a OUT, sloužící také pro vytváření sítě několika Samů, SCART vystup, konektor pro napájení, vypínač a 64pinový Eurokonektor pro další rozšiřování systému. Možná jste si všimli, že ve výčtu chyběl výstup modulovaného televizního signálu. Samův modulátor je totiž umístěn uvnitř transformátoru! Video-signál prochází napájecí šňůrou jeho vnitřkem, zde se moduluje a poté vstupuje do televizoru. Z transformátoru tedy vedou tři šňůry: do zásuvky, do televizoru a do počítače (šestikolík). Toto zdánlivě kuriózní řešení volili autoři zřejmě proto, aby při vývozu Sama např. do U.S.A stačilo vyměnit pouze transformátor.
Klávesnice vypadá profesionálně, s keypadem (používaným také jako funkční
tlačítka), tlačítky ESC, TAB a mj. i populárním obráceným kurzorovým
Počítač je vybaven mikroprocesorem Z80B pracujícím na 6 MHz, který může samozřejmě adresovat pouze 64 KB paměti. Aby tedy mohl pracovat s celou pamětí (32 KB ROM + 256 nebo 512 KB RAM), bylo třeba vymyslet systém stránkování. Celá RAM je tedy rozdělena na 16 (32) stránek po 16 KB. Procesor musí na určitý port vyslat číslo stránky, která se má fyzicky nacházet v paměti od adresy OOOOh a od adresy 4000h se pak automaticky umístí stránka s číslem o jedničku vyšším. Analogicky se určí i stránky na adresách 8000h a COOOh. Kromě toho je možno nastránkovat ROM 0 na adresu 0000h-3FFFh a ROM 1 na adresu COOOh-FFFFh.
I když na první pohled tento systém vypadá podivně, je mnohem výhodnější než stránkování na Spectru 128.
SAM Coupé pracuje ve čtyřech grafických módech.
Mód 1 je shodný se standardní grafikou Spectra (192x256 bodů, 24x32 atributů, 16 barev).
Mód 2 se liší v tom, že má 192x32 atributů, tj. jeden atribut na každý bajt grafiky.
Mód 3 bude asi zajímat seriózněji zaměřené uživatele - nabízí totiž grafiku 192x512 bodů, z nichž každý může mít jednu ze čtyř barev. Jestliže v tomto módu používáme znaky široké 6 bodů, získáme i na obyčejném televizoru celkem čitelných 85 znaků na řádek.
A na závěr mód 4, který přichází opět s rozlišením 192x256 bodů, avšak každý z nich může mít jednu ze obarvě. Jedna obrazovka ovšem v módu 4 zabere celých 24 KB!
Když se zmiňuji o různých barvách, nemám tím na mysli 16 barev Spectra, ale 16 barev vybraných z palety 128. Pomocí řádkového přerušení (viz níže) je navíc možné, aby každý ze 192 obrazovkových řádků měl nejen jinou paletu, ale i jiný obrazovkový mód. To je ideální např. pro textové hry: šestnácti barevná grafika v horní části obrazovky, čtyřbarevný text v části dolní. Obrazovka může být umístěna kdekoliv v paměti, ovšem s tou podmínkou, že začíná na začátku šestnáctikilové stránky. Když se tedy právě s obrazovkou nepracuje, nemusí být vůbec nastránkována.
SAM je vybaven zvukovým obvodem Philips SAA 1099, jinak používaném v jednodušších videohrách. Umí v podstatě tolik, co dva obvody AY-3-8912. Má šest hlasů, dva generátory obálek a dva šumové generátory. Oproti AY-3-8912 lze navíc měnit šum plynule v rozsahu celých osmi oktáv a každý ze šesti hlasů má pravou a levou složku hlasitosti. Už z tohoto popisu je vidět, že zvukový obvod je dosti složitý, a i když do jeho registrů lze psát z Basicu příkazem SOUND, pro programátory začátečníky jsou k dispozici příkazy ZAP, POW, ZOOM a BOOM (bez parametrů) a klasický BEEP.
SAM má také kompletní MIDI IN/OUT (tedy nikoliv tu zrůdnost, co mělo Spectrum 128), což ho činí velmi atraktivním pro začínající hudebníky, kteří si nemohou dovolit Atari ST.
Samův Basic je dílem dr. Andyho Wrighta, jinak autora BetaBasicu a mohli by ho "vzít na milost" i ti, kteří jinak Basic programové zavrhují. Jednak totiž umožňuje tvořit strukturované programy (návěští, procedury s parametry a lokálními proměnnými, cykly WHILE a UNTIL a automatické "grafické strukturování" programu) a jednak vyhovuje i "méně strukturovanému" programátorovi: umí provádět POP ze zásobníku Basicu, umí převádět z šestnáctkové do dvojkové soustavy a naopak, pracuje s binárním AND/OR/XOR a výborně řeší předávání dat mezi Basicem a strojovým kódem. Velké možnosti skrývá i příkaz KEYIN, který umožňuje, aby program v Basicu měnil sám sebe!
Funkce všech tlačítek na klávesnici se dá předefinovat (cosi jako KEYMAP u šestnáctibitových počítačů). Grafika je velmi rychlá a obzvláště udivující je kreslení kruhu. Je možno určit počátek grafických souřadnic, velikost písma, lze používat textová okna, SCROLLovat a ROLLovat obrazovku nebo její části různým směrem, "Vyříznout" její část a "nalepit" ji jinam a v neposlední řadě lze libovolnou sekvenci grafických příkazů "nahrát" do řetězcové proměnné a potom ji příkazem BLITZ velmi rychle zopakovat (případně v jiném měřítku, v jiných barvách apod.).
SAM umí pracovat s magnetofonem nebo se standardními dvoustrannými disketami 3,5". Rychlost nahrávání na magnetofon lze určit změnou systémové proměnné - při nahrávání zpět počítač "navzorkuje" zaváděcí signál a automaticky přizpůsobí časovači konstanty v nahrávací rutině. Ta je zajímavá i tím, že umožňuje nahrát celistvý blok o délce až 512 KB. Operační systém SAMDOS se nahrává z disku příkazem BOOT, je necelých 10 KB dlouhý a značně jednoduchý: jména souborů mohou být pouze 10 znaků dlouhá, bez extenzí a neexistují subdirektoráře. Poněkud neobvyklé je i to, že při nahrávání dat na disketu je nejdříve zaplněna celá její první strana, pak teprve druhá. Speciální druhy přerušení Přerušení je generováno nejen každou padesátinu sekundy jako u Spectra, ale ještě při čtyřech dalších příležitostech:
Čtením jednoho z portů zjistíme, která z těchto příčin přerušení vyvolala.
S počítačem obdrží uživatel kazetu (disketu), na které je demonstrační program, grafický editor FLASH (od Bo Jangeborga, autora programu Artist) a několik krátkých programů, jejichž účel není nikde vysvětlen. Najdeme tu také emulátor Spectra, který ovšem funguje jen asi s polovinou programů. Téměř úplné kompatibility však lze velmi jednoduše dosáhnout prostě tím, že do Sama nahrajeme ROM Spectra a zakážeme psaní do dolních 16KB paměti. Tímto způsobem dosáhneme asi 95% kompatibility.
Co se týče programového vybavení speciálně pro Sama, existuje TASWORD, Assembler, Disassembler a hra DEFENDERS OF THE EARTH (stav ke květnu 1990). SAM Coupé je asi skutečně nejdokonalejším osmibitovým počítačem. Je jen škoda, že byl dokončován v přílišném spěchu (chyby v dokumentaci, chyby v ROM a SAMDOS u prvních exemplářů). Je samozřejmé, že Amiga nebo Atari ST jsou lepší počítače a jejich cena není o mnoho vyšší než cena Sama s disketovou jednotkou, ale SAM se od nich odlišuje jednak svou jednoduchou strukturou, jednak tím, že je kompatibilní se ZX Spectrem. Záleží na Vás, jestli tyto vlastnosti považujete za výhody, nebo nevýhody...