V magazínu Retrogamer 260 mě zaujal článek o autorovi některých slavných nahrávacích screenů populárních her na počítači ZX Spectrum. Otázka, proč mě to tolik zaujalo je, že pokud nepočítám Fuxofta, tak vlastně neznám ani jednu významnější osobu, která v 80. letech tvořila nahrávací obrazovky. A to jsem jejich sledováním strávil spoustu času při nahrávání her z kazeťáku (a jako stejně postižení podle sluchu bezpečně poznám, kde jsou na pásce data screenů i barevných atributů uložena). Namátkou jsem vybral několik z těch, které mi jako malému utkvěly v paměti:
Autorem předchozích obrázků je Frederick David Thorpe
(*1940 – †2024), často uváděný jako David Thorpe nebo F. David
Thorpe. Asi 20 let pracoval jako asistent v architektonickém studiu a v 70.
letech si úspěšně přivydělával ilustracemi zajímavých budov. Začátkem roku 1983,
to už bylo Davidovi něco přes čtyřicet, si jeho tehdejší zaměstnavatel pořídil
počítač BBC Model B:
Ten samý rok David vyrazil na golfový turnaj v klubu Royal Birkdale a při prohlížení plánů hřiště ho napadlo vytvořit v BASICu golfový simulátor pro Spectrum. Ten se mu začátkem listopadu podařilo dokončit a zkusil ho nabídnout nějaké softwarové firmě v okolí. Možnosti byly dvě: Ocean a Imagine. Ale protože v Imagine se s ním nechtěli sejít osobně a vyžádali si software poštou, tak šel do Oceanu. Tam se jim projekt líbil, ale požádali jej, aby vytvořil nahrávací obrazovku. Zatímco Ocean řešil právní záležitosti ohledně názvu hry Royal Birkdale: Championship Golf, David se úkolu úspěšně zhostil a díky tomu ho Ocean požádal o vytvoření dalších obrazovek!
Během roku 1984 ve volném čase vytvořil obrazovky pro Decathlon, Raid Over Moscow, Conan (hru pro Spectrum nakonec nevydali), Zaxxon a Up'n Down (také nevyšla) a další. Na výstavě Personal Computer World Show (PCW), pak ukázal své portfolio dalším softwarovým společnostem a setkal se s příznivými ohlasy a novými zakázkami. V říjnu se pak, během příprav nadcházejícího vánočního trhu, rozhodl, že v práci podá výpověď a začne se živit pixel-grafikou na volné noze. Rozhodnutí měl o něco snazší, protože jako svobodný a bezdětný neměl výčitky, že krátí rodinný rozpočet.
Dále David popisuje jak obrazovky vznikají. V Oceanu spolupracoval s Bobem Wakelinem ilustrátorem obalů kazet. Obrázek nejprve překreslil na milimetrový papír v rastru ZX Spektra a odtud pak překreslil do počítače pomocí programu Melbourne Draw. Protože ilustrace na kazetách jsou ve vertikálním formátu, tak při překreslení do horizontálního obrázku musel často upravovat kompozici. Také se musel vypořádat s omezením daným pouze dvěma barvami v atributu 8×8 pixelů. Nakreslit obrazovku mu průměrně zabralo okolo 20 hodin, přičemž překreslení do počítače zabralo nejdelší čas.
Návod k programu M-DRAW jsem kdysi zahlédl v radioamatérském sborníku
Vsetín 1986/3, kde je doporučovaný pro přípravu snímků pro pomaloběžnou
televizi (SSTV). A krátká recenze, tohoto pro mě neznámého software, je i v
Sinclair 602 (1988/4):
David tvořil pro Ocean, Imagine a US Gold. K jeho oblíbeným výtvorům patří Rambo, když jej v Oceanu poprvé předvedl sklidil potlesk. Technicky nejnáročnějším patří Decathlon, tam se musel vypořádat se vzhledem barevných olympijských kruhů. K některým hrám, např. Winter Games, vytvořil animace a jako grafika si ho vybral i televizní program Channel 4, pro jejichž pořad 4 Computer Buffs vytvořil animaci ve znělce. Později pak přidal i několik obrazovek pro Amstrad CPC.
David během kariéry profesionálního pixel umělce vytvořil okolo 50 screenů. Ta byla nakonec docela krátka, protože trvala jen do roku 1987, kdy začal nástup 16bitových počítačů a grafici začali využívat digitalizaci. David se poté vrátil k architektuře a spolupracoval mimo jiné například na kancelářské budově Quay West v Manchesteru, UK.