Published: 26. 1. 2010   Category: 8 bits computers

Staronové Spectrum ze Skalice
Počítač Didaktik Kompakt

MUDr. Jiří Kofránek, CSc., BAJT 1995

Co je Didaktic Kompakt

Co se Vám bude líbit

Co se Vám nebude líbit

Kdo, kde a za kolik?

„To snad není možné, tak už i ti Rusové mají osobní počítače a u nás se to ministerstvo elektrotechniky nemůže k ničemu pořádnému rozhoupat“, pravil rozhořčeně jeden občan v hospodě u Svatého Tomáše někdy počátkem roku 85, když pozoroval pana Tyzsku, který mi předváděl prototyp nového modelu, určeného pro sovětský trh. Pan Tyzska byl totiž zástupce firmy Sinclair Research, chystal se na obchodní cestu do Moskvy a aby si osvěžil ruštinu, mluvil se mnou rusky. Ukazoval mi prototyp nového Sinclaira s popiskami na klávesách v azbuce, takže Sinclair v ruském převleku na první pohled vypadal, jako by ani nebyl vyroben v Anglii. Do ruštiny byly přeloženy i příkazy jazyka BASIC (PEČAŤ místo PRINT apod.).

V té době byla firma Sinclair Research na vrcholu. Spectra se prodávala ve statisícových sériích a softwarové firmy se předháněly v uvádění nových programů pro ZX Spectrum. V roce 84 byl ukončen vývoj nového počítače QL, který podle plánů sira Cliva Sinclaira (čerstvě povýšeného do šlechtického stavu za zásluhy o rozvoj elektroniky měl být skutečným „velkým skokem“ (Quantum Leap) pro statisíce uživatelů jeho počítačů.

Clive Sinclair, který kdysi začínal s malými osciloskopy (a pak zkrachoval), později uvedl na trh první skutečně programovatelnou kalkulačku (záhy ho ale v této komoditě na trhu převálcovaly silné firmy Texas Instruments a Hewlett-Packard), se chytil až s malým počítačem pro všechny, slavným ZX-80, později inovovaným na ZX-81. Tento laciný počítač s membránovou klávesnicí, televizorem místo monitoru a magnetofonem coby vnější pamětí umožňoval především mladým nadšencům za laciný peníz proniknout do hájemství tajemného světa počítačů. ZX-81 měl interpreter Basicu a s externím paměťovým modulem poskytoval tehdy neuvěřitelných 16 KB RAM. V dvaaosmdesátém Sinclair přišel se slavným ZX Spectrem, na němž se i u nás odkojila celá jedna generace programátorů. Odhaduje se, že se k nám různými kanály postupně navezlo přes sto tisíc kusů těchto malých zázračných krabiček.

„To by byla bomba, jen to tak být o sedm let dřív“, povzdechl jsem si, když jsem vybalil z krabice Didaktik Kompakt z výrobního družstva Didaktik Skalica. Je nástupcem „slovenského Spectra“, tj. počítače Didaktik M, který jsme recenzovali před třemi lety (Bajt 6/92). Od svého předchůdce se liší tím, že přibyla disketová jednotka, která na diskety 3,5“ uloží 720 KB dat. Místo pomalého pětiminutového ládování 48 KB z magnetofonu se program do paměti z diskety nacucne za tři vteřiny. Počítač má vestavěné síťové trafo, takže odpadá typická „sinclairovská“ motanice šňůr.

S disketovou jednotkou se pracuje podstatně příjemněji než s pomalejšími a hlavně nespolehlivými microdrivy blahé paměti.

Formát disket je ale jiný než pro PC. Pomocí programu MEGA Export-Import Manager od firmy Perpetuum Bratislava (Ševčenkova 22, 851 01 Bratislava) je však možno snadno přenášet a zároveň konvertovat textové soubory z formátu PC do formátu Didaktiku a naopak. Tímto velice užitečným programem lze velmi snadno přetahovat texty vytvořené editorem T602 na PC do editoru dText (součásti programu MEGA Export-Import Manager), resp. do Taswordu, provozovaných Didaktiku a naopak (samozřejmě, za předpokladu, že délku řádek v pécéčkovém souboru upravíme na maximálně 64 znaků a textový soubor „rozkouskujeme“ do bloků nepřesahujících 20 KB – víc se totiž textového procesoru Didaktiku najednou nevejde).

Disketový manažer kromě toho umožňuje export programů z Didaktiku do simulátoru ZX Spectra na PC (který v roce 1991 vytvořili E. Rindt a L. Brukner), přehledný ' pis adresářů, editaci, kopírování a mazání souborů, kopírování a formátování disket (do formátů jak Didaktik,tak i PC). Představuje tak vlastně obdobu Norton Commanderu pro disketové Spectrum ze Skalice.

Zajímavou možností je „ofotografovávání“ obsahu RAM a stavu registrů procesoru na disketu – současný stisk tří kláves (CAPS SHIFT, levá šipka, pravá šipka) vyvolá signál nemaskovatelného přerušení a skok na obslužnou rutinu, která uloží obsah RAM (a stavu registrů procesoru) do speciálního souboru (tyto „fotografické“ soubory jsou pak automaticky označovány jako SNAPSHOT00.S až SNA-PSHOT99.S).

Fotografie RAM se z diskety později dá příslušným příkazem nahrát do paměti a daný program pak spustit od místa, kde byl, než „vyfotil“ na disk. Tak je tedy možno jednoduše crackovat hry – po jejich nahrání z magnetofonu se prostě ofotografují z paměti na disketu. Tento systém selhává, pokud program v okamžiku stisku trojkombinace kláves specifickým způsobem pracuje se zásobníkem (používá ho jako data). Proto se v manuálu doporučuje ofotografovávat program na disketu v době, kdy čeká na klávesu. Při testování počítače jsem s nemalým sentimentem vybalil ze zaprášených koutů krabici magnetofonových pásek s programy pro Spectrum a mohu říci, že fotografování na disketu fungovalo spolehlivě ve všech případech.

Klávesnici – podobně jako u předchozího modelu Didaktik M – tvoří 45 profilovaných kláves včetně tří kláves kurzorových a spřaženého tlačítka Reset. Ve srovnání s klávesnicí PC jsou klávesy měkčí a mají poněkud menší zdvih. V porovnání s gumovou klávesnicí klasického Spectra či pseudoklávesnicí Spectra+ je ovšem klávesnice Didaktiku přímo zázrak.

V zadní části počítače je síťový vypínač, pětikolíkový konektor pro magnetofon a konektor SCART pro připojení na RGB monitor nebo na videovstup televizního přijímače. Na tento konektor je vyveden též zvukový výstup. Připojením televizoru přes tento konektor se dá docílit velice kvalitního obrazu i zvuku. Situace se ale podstatně zhorší, pokud televizor připojíme koaxiálním kabelem přes TV konektor k anténní zdířce. Obraz modulovaný na 39. kanálu je velice nekvalitní, v porovnání se Spectrem je i užší: na televizoru Tesla Merkur staré Spectrum vykreslilo obrázek velikosti 145 × 195 mm, počítač ze Skalice pracoval s obrázkem o více než dva centimetry užším (145 × 174 mm). Nezašumnělý klidný obraz dává pouze připojení počítače na videovstup televizoru.

Obr. 1. Didaktik Kompakt s vestavěnou disketovou jednotkou má vskutku kompaktní vzhled (být to tak o sedm let dřív...)

Na zadní části počítače jsou dále dva konektory typu Canon, k nimž se připojují křížové ovladače – jeden typu Kempston a druhý typu Sinclair. Konstrukčně jsou oba ovladače stejné, záleží pouze na tom, ke kterému konektoru je připojíme a jaký mód v příslušné hře (programu) zvolíme.

A nakonec – jako připomínka zašlých časů sinclairovské slávy – se na nás zezadu šklebí tři přímé konektory:

Trošku mě zaráží, že paralelní rozhraní je tvořeno přímým konektorem a nikoli konektorem Centronix. Uživatel je odkázán na nákup speciálního propojovacího kabelu od výrobce a nemůže využít standardní, všude dostupný pécéčkový kabel.

Srdcem počítače je čtyřmegahertzo-vý procesor Z80. O vstupně/výstupní funkce se stará zákaznický obvod 106-47, vykonávající obdobné funkce jako známá ULA ZX Spectra.

RAM zůstává, tak jako u dřívějšího modelu, na pouhých 64 KB, z nichž je (jako u Spectra) využito jen horních 50 KB (z toho 6912 bajtů pro videoRAM 42240 bajtů pro paměť programů a dat a 2 KB jako stínová MDOS RAM pro komunikaci s disketovou jednotkou).

V 32-KB-ové ROMce je v 16 KB uložen ROM BASIC a (viz obrázek) adresně paralelně s ním ROM MDOS.(užívaný např. k řízení komunikace s disketovou jednotkou). Přepínání mezi jednotlivými částmi ROM zabezpečuje dekodér stavu sběrnic, který:

Při hard/softwarovém experimentování s použitím jiného operačního systému lze jednoduše odpojit ROM přivedením logické jedničky najeden z pinů systémového konektoru (v manuálu označeného jako ROMDI), který je vyveden v zadní části počítače.

Softwarově je Didaktik Kompakt zcela kompatibilní se 48-kilobajtovým ZX Spectrem. Lze na něm spustit prakticky vše, co chodilo na starém dobrém Spectru (...všechny ty tisíce her a jiných programů). Problém by teoreticky mohl nastat jen u těch her, které pomocí kontrolního součtu paměti ROM testují, zda běží na originálním ZX Spectru.

Didaktik doprovázejí tři příručky – 46-stránková úvodní příručka je podrobnější a poměrně slušně zpracovaná, dále 218-stránková příručka uživatele a 55-stránková brožurka tabulek (chybových hlášení, systémových proměnných apod.). Součástí dodávky je i úvodní disketa interaktivně seznamující se schopnostmi počítače a nabídkový list celého sortimentu firmy Didaktik od nabídky hardwaru (např. disketové jednotky, monitoru, zvukového interfaců, propojovacích kabelů apod.) přes software (hry, výukové programy, textové a grafické editory, překladače aj.) až po odbornou literaturu.

Komu a k čemu inovované Spectrum?

Domnívám se, že, díky velkému množství her, bude toto staronové Spectrum určeno ponejvíce dětem jako „herní počítač“, případně jako počítač pro výuku.

Spectrum stejně jako Didaktik Kompakt má – na rozdíl od složitějších počítačů typu PC – tu velkou výhodu, že lze mnohem snadněji porozumět všem procesům probíhajícím u-vnitř něj, a to jak po hardwarové, tak po softwarové stránce. O problematice ZX Spectra existuje rozsáhlá literatura, která umožňuje pochopit doslova význam každého bajtu, každé instrukce v operačním systému počítače (viz např. Jenne, 1989). Proto Didaktik, stejně jako někdejší Spectrum, může být vhodnou učební pomůckou při pronikání do tajů digitálního světa bitů a bajtů. Vyzbrojení počítače disketovou jednotkou přináší mnohem větší možnosti, než jaké mělo klasické Spectrum.

Představuji si, co by bylo možno při troše úsilí pro tento počítač vytvořit – od implementace operačního systému CP/M až po nejrůznější aplikační programy (např. pro vedení účetnictví apod.). Dovedu si představit, jak skvěle by se dal Didaktik využít ve školách při výuce informatiky.

Obávám se však, že Didaktik s disketou přišel příliš pozdě. Úsilí potenciálních tvůrců softwaru pro tento počítač je dnes již zaměřeno poněkud jinam (na PC apod.). A pak, pro výuku informatiky se dnes (vzhledem k v praxi používaným aplikacím) podstatně lépe hodí počítače třídy PC. A ta nejlevnější pécéčka se dnes již dají se hnat za ceny kolem deseti tisíc korun. PC dnes, marná sláva, dává mnohem víc možností než staronové Spectrum, byť již disketové.


Obr.: Mapa uspořádání paměti staronového Spectra za Skalice

Nástupcem ZX Spectra měl být počítač QL. Clive Sinclair doufal, že většina uživatelů jeho počítačů – tak jako v minulosti přešla ze ZX-81 na ZX Spectrum – ze ZX Spectra přezbrojí na QL. Počítač QL měl 128 KB paměti a expanzním modulem byl rozšiřitelný o půl megabajtu. Svou koncepcí QL na jedné straně trochu předběhl svou dobu – byl založen na (vnitřně 32-bitové) Motorole 68000 a obsahoval vzájemně propojený textový editor, tabulkový kalkulátor a grafický procesor. Na druhé straně sir Sinclair podcenil technický vývoj tím, že místo (tehdy ještě relativně drahých) disketových jednotek používal jako vnější paměť nespolehlivé a pomalé microdri-vy s nekonečnou páskou. Cena disketových jednotek šla prudce dolů, a tak se microdrivy záhy staly jednou z koulí, která počítač QL stahovala ke dnu. Druhou koulí byla nevhodná klávesnice, v podstatě totožná s klávesnicí ZX Spectra+) – ta se nemohla srovnávat s profi klávesnicemi počítačů určených nejen na hraní.

Největší koulí, která nakonec celý projekt QL, a s ním i celou firmu Sinclair Research, stáhla do hlubin, bylo to, že QL znenadání opustil procesor Zilog a vydal se konstrukčně zcela jinou cestou. A tak veškerý software, vytvořený a zakoupený pro ZX Spectrum, mohl čerstvý majitel QL rovnou vyhodit.

„ Možná, že by se historie počítačů ubírala jinam, kdyby Sinclair místo Motoroly použil 16-bitový procesor Zilog Z800“, s trochou nostalgie podotkl Láďa Zajíček, když jsme u příležitosti testování Didaktiku vyhrabávali ze zákoutí naší redakce staré dobré ZX Spectrum. Pak by se, díky kompatibilitě procesorových instrukcí, dalo docílit, aby staré programy pro ZX Spectrum v nějakém „módu ZX“ bez problémů chodily na novém 16-bitovém počítači a softwarové firmy by snadněji portovaly na novou výkonnější platformu s větší jistotou zajištěného odbytu na softwarovém trhu.

Softwarové zázemí je pro každý počítač jedním z rozhodujících faktorů, který určuje úspěch jeho uplatnění na trhu. Pro Didaktik Kompakt jsou tímto zázemím především tisíce programů v minulosti vytvořených pro ZX Spectrum. Mám ale obavu, že je to zázemí už poněkud zatuchlé, které velké softwarové firmy již prakticky opustily, zázemí bez velkých šancí na další vývoj. To ale dalšímu rozšíření Didaktiku nedává do budoucna tu nejlepší prognózu.

Literatura:

MUDr. Jiří Kofránek má na BBS Bajtu ID „doktor“.