: věda, zabývající se duševními jevy; myšlení, způsob myšlení;duševní stav ( rozpoložení );
společenská psychologie; souhrn citů, přání, představ, návyků a nálad lidí, které; vznikají v procesu jejich každodenního života a které jsou; obrazem jejich společenského bytí

Model: Bio-Psycho-Sociální;  je spíše sociální věda

HISTORIE :

Aristoteles – Peri Psýché – O Duši; 1879 – laborator v Lipsku – Wundt; faktory vzniku: 1/ uvolnění církevních mravů; 2/ rozvoj spol.věd; 3/ společenská poptávka

 zahrnuje:

podstata, vznik, vývoj, fungování a ovlivňování 

 Obory:
obecná psychologie – zabývá se podstatou psychologie, psychiky a lidského vědomí
psychologie osobnosti - zabývá se psychickými jevy
vývojová psychologie – stádia vývoje člověka ( vývoj lidského jedince )
sociální psychologie – vztahy mezi lidmi
fyziologická psychologie – mozkové procesy
psychopatologie – abnormalitami duševního života
dějiny psychologie – starověk až současnost Obory:

EXPERIMENTáLNí ; ELEMENTOVá , ASOCIANISMUS: W.Wundt: mechanismus sdružování elementů je asociace   asocianismus.

GESTALT (tvarová, celostní): Max Wertheimer, Kurt Koffka, Wolfgang Kohler; výchozí myšlenka: celky nejsou vytvářenny spojováním elementů nýbrž to jsou celky strukturně uspořádané od samého počátku; učení vhledem

Přínos: zdůraznění celostnosti  procesů v protikladu k  atomismu.

PSYCHOANALýZA a další směry HLUBINNé (individuální, analytická,neopsychoanaláza):

Představitelé: S.Freud, A.Adler, C.G.Jung

S.Freud: fenomén nevědomí (vědomá povrchová vrstva, vrstva předvědomá, hlubinná něvědomá vrstva); pud sexuální Eros X pud smrti Thanatos;

Model osobnosti: Superego-složka týkající se nadvědomí, oidipovský komplex; Ego-jakási střední rovina,reprezentuje zkušenosti jedince,vědomé i nevědomé složky, Id:vrozené,pudy,vášeň

Projevy nevědomí:projekce,somatizace(psych.problémy do fyzických),introspekce,metoda volné asociace(napr.šedé místa ve snu), přenos,protipřenos

Přínos: pojem nevědomí,model osobnosti,hovoří o vývoji ,dynamice a změnách,téma dětské sexuality

Neopsychoanalýza

Navazuje na Freuda; větší měrou akceptuje význam soc.determinantů na psychiku

Představitelé: K.Horneyová, E.Tromm, E.Erikson

Individuální 

Alfréd Adler: místo moci zdůrazňuje význam usilování člověka po moci; učení o pocitu méněcennosti(byl tělesně postižen,bludy),nezabývá se dispozicemi,význam vrozených předpokladů

Analytická 

C.G.Jung(žák Freuda), kromě individuálního zavedl také kolektivní nevědomí(co máme společné s ostatními v rámci naší kultury);

Archetypy:: anymus(ideální žena v naší mysli), stařec(moudrý člověk), dále milovník,bojovník, kouzelník, král;

Individuace: postupné vyrovnávání se s naším nevědomím;

Extraverze, Introverze: jaká je člověk;

Nová metoda diagnostiky nevědomí – asociační experimenty (rychle slova);

Delí jedince na: smyslové, intuitivní, emocionální, racionální

BEHAVIORISMUS

To co je pozorovatelné zvenčí, pozornost zaměřena na chování;

Zakladatel J.S.Watson – 1912 – vše je naučeno není vliv osobnosti;

Stimulus(podnět)-Reakce – ovládáme stimuly – reakce; zdůraznil význam vnějších soc.podmínek

NEOBEHAVIORISMUS:

S-O-R, O je chápána jako proměnná – souhrn různých osobnostních faktorů

Představitelé: C.Hull, J.Dollard,N.Miller, J.Guilford, H.Eysenck

HUMANISTICKá :

A.Maslow,V.E.Frankl,C.Rogers,J.Allport

Vznik 60.léta v USA, hlavní předst.Maslow;

Čerpá z humanismu a existencionalismu;

Vznik podmíněn osamělostí, pocity prázdnoty, otázkami po identitě člověka;

Přesvědčení: člověk je ve své podstatě dobrý, konstruktivní, rozumný, tvořivý

KOGNITIVNí :

Zabývá se poznáním, poznáváním a vybavováním;

Robert Stenber- inteligence

 PROCESY A STAVY

adaptace člověka předpokládá: kognitivní procesy, citové procesy, procesy pozornosti, volní procesy, paměťové procesy

KOGNITIVNí PROCESY:

A/ bezprostřední smyslové poznávání; B/ zprostředkované (rozumové-kauzální vztahy mezi věcma)

Počitek: element vjemu; Vjem: více počitků; čivost: schopnost mít při podnětech počitky – závisí na jejiích intenzitě, kvalitě, délce, životní praxi a zkušenosti člověka, na stavu organismu;

Vnímání: podává komplexnější obraz zkušenosti, je ovlivněno dosavadní zkušeností, zaměřeností člověka a právě probíhající činností;

Pozorování: zaměřené vnímání;

Představy: zrakové, sluchové, pohybové – dále halucinace(druh p.)

V myšlení používáme pojmů, soudů a úsudků(str.80);

Myšlenkové operace:

Analýza , neboli rozbor – cokoli vnímáme rozdělíme na části;
Syntéza – neboli složení v jiný celek – vklad jednotlivostí do určitého celku;
Zobecňování – má mít společný znak, spojujeme společné nebo shodné vlastnosti lidí do obecního poznatku;
Abstrakce – abstrakovat = vyvozovat;
Indukce – vyrovnávání z jednotlivých případů nějaké závěry;
Dedukce – je to zkreslování na základě podobenství;
Analogie – přibližnost se stejnými jevy;

CITOVé EMOCIONLNí PROCESY:

Prožívání je dáno: vnější zkušenosti, vlastní jednání, vlastní tělesné i duševní procesy, osobní vlastnosti

Druhy:
1. Tělesné city = nižší emoce;
2. Citová reakce;
3. Stavy nálad;
4. Citové vztahy;
5. City vyšší = city vyššího vědomí;

Vyšší city: intelektuální, estetický, morální, sociální

Znaky emocí a citů: vázanost na jednince, polarita, intenzita, trvání;

Formy prožívání:afekt, nálada, vášeň;

Citovost: váha citové stránky v životě člověka;

Citová ovlivnitelnost, sugestibilita: míra podléhání citové nákaze

PAMěŤ A UčENí:

Krátkodobá paměť – trvá několik minut ( např.změna rozvrhu)
Střednědobá paměť – pamatování ( např.tel.čísla)
Dlouhodobá paměť – závisí na motivaci, má logické zpracování,
Závisí na užívání a opakování pojmů;

1. Názorová paměť – na základě zpracování logického myšlení
2. Mechanická paměť
3. Bezděčná paměť - bez toho, abych si ho chtěl zapamatovat, tak si to zapamatuji
4. Záměrná paměť – chci být ve stavu pozornosti,(hlavně učení ,“ co nejvíce se chci naučit „..)
5. Slovní paměť – ( logická ) – na základě logického myšlení

Fáze: zapamatování, uchování v paměti, vybavování a znovupoznávání;

Synapse: spoj nervových buněk;

POZORNOST:

Pozorování má výběrovou povahu, max. 72;

Je a/ bezděčná(bez úsilí) a za b/ záměrná;

Vlastnosti: rozsah, stálost, koncentrace, rozdělování, bdělost, rozstržitost

SNAžENí SE, VOLNí JEDNáNí:

Organizace činnosti člověka, která vede k určitému cíli;

Rozdíly v rámci volních vlastností: samostatnost, rozhodnost, cílevědomost, vytrvalost;

Vyplývají z určení vlastních sil vzhledem k situaci;

Poruchy činnosti:

Projeví se jako určité formy psych.jednání člověka;

Jsou vrozené nebo poškozením v průběhu života;

OSOBNOST:

Konkrétní člověk se všemi jeho duševními a fyzickými vlastnostmi;

Výkonové vlastnosti: aspirace, vůlní vl., vlohy, intelekt, dovednosti;

Charakteristika: 1/ celistvost, jednota (souhrn psych. Prvků, které spolu tvoří jednotu); 2/ jedinečnost; 3/relativní stálost; 4/ přizpůsobení, vývoj;

Vývoj osobnosti: socislizace člověka;

Hraje roli: 1/faktory vnitřní, bioologické, 2/vnější, sociální; 3/sebeutváření

Soc.učení:
1/ Rodiče ( vychovatele );2/ MŠ;3/ Škola;4/ Kamarádi;5/ Partnerský vztah

MOTIVACE

Hodnotový systém, Soubor činitelů představujících vnitřní hnací síly činnosti člověka;

Stimulace: vnější působení na prožívání a jednání člověka, cílevědomé ovlivňování a usměrňování jeho motivace;

Motivy(základní motivy jsou potřeby) jsou relativně stále nebo krátkodobé;

Potřeby(A.Maslow): jsou základním motivem. Jsou základní, biologické a sekundární, odvozené

Dělení potřeb: biologické, bezpečí a jistoty, sounálěžitosti a lásky, uznání a úcty, seberealizace;

Zájmy: trvalejší zaměření člověka na určitou oblast předmětů a jevů, patří ke zdrojům motivace

Návyky: opakované, ustálené a zautomatizované způsoby jednání člověka v situaci;

TEMPERAMENT

Individuální svéráz osobnosti, určen především vlastnostmi nervové soustavy – 60pr. vrozené;

Temperamentové char.: intenzita a rychlost,odolnost, citovost,náladovost,výrazovost;

Cholerik – je nedůtklivý, neklidný, je velice vznětlivý, impulsivní, útočný, bojovný, náladový, velice aktivní .
Sangvinik – je to typ dobrého vůdce, optimista, aktivní, čilý nenucený, velmi přístupný,
hovorový, velmi dobré společenské uplatnění.
Flegmatik – je velice klidný člověk, uvážlivý ,obezřetný, velmi dobře se ovládá, je spolehlivý
nejedná ukvapeně.
Melancholik – umí se vcítit do druhého, je zranitelný, tichý, nespolečenský, pesimista, je
úzkostlivý, střízlivý, náladový.

Postoje:uplaťňují se v profilování člověka; relativně stálé,kladné nebo záporné hodnotící soudy,názory, přístupy, citové vztahy a tencence jednat podobně v obdobných situacích.

Stránky v postoji: kognitivní, emotivní a konativní;

Vznik: více shodných zkušeností, vlivem intenzivních citových prožitků, převzetím od cizích;

CHARAKTER: soustava relativně stálých duševních vlastností člověka; jeho vlastnosti jsou zčásti stále zčásti proměnlivé; utváří se dlouho, při tom hrají roli aktivity člověka;

Součástí char.vlastnostíu jsou morální vlastnosti a svědomí.

Okruhy charakterových vlastností: 1/ vlastnosti vyjadřující vztah člověka ke světu a určující jeho základní hodnotovou orientaci, 2/odrážející vztah člověka k činnosti, kterou vykonává, 3/vl. Odrážejcí vztah člověka k druhým, 4/vztah k sobě samému;

5ti faktorový Mode osobnosti Big-Five (OCEAN)::

-z lexikálního přístupu;

5 rozměrů: otevřenost vůči zkušenosti, svědomitost, extraverze, přívětivost, vyrovnanost

PORUCHY OSOBNOSTI:

Bud genetické nebo vyvolané vlivem soc. prostředí;

Poruchy intelektu-oligofrenie: vždy organicky podmíněny(poškození mozkových struktur);

Typy: debilita (8let); imbecilita (3-5let) – nezvdělavatelný, pouze základní hygienické požadavky, idiotie;

Psychózy: závažnějsí duševní choroby, které v závislosti na organickém poškození nepříznivě ovlivňují zvláště prožívání jedince;

Neuózy: bývají spíše funkčními poruchami, základem vzniku citlivější nervová soustavu, vliv prostředí

Poruchy motivace: frustrace (deprivace-v dlouhodobé nemožnosti uspokojovat potřeby)když znemožnění realizace motivované činnosti; vyrovnávání se s frustrací: agrese, egocentričnostkompenzace,sublimace,racionalizace(interpretuji se ti lide sami priznive), projekce, únik do fantazie a snění, fixace(stereotypní chování), negativismus;

Projevy: tréma, citové ustrnutí, přizpůsobením se překážce;